V zajetí jsou ježci schopni žít mnohem déle než v přírodě. Ve volné přírodě skutečně mají dostatečný počet dravých nepřátel a někdy není dostatek potravy pro plnou podporu života jejich těla. Doma samozřejmě žádné takové problémy neexistují, ale existují i jiné.
Všichni ježci jsou savci, kteří patří do řádu hmyzožravců. Ve volné přírodě jsou druhem lesních sanitářů, protože ničí spoustu hmyzu, který lesům způsobí nenapravitelné škody.
Je chybou domnívat se, že ježci píchají na jehlách houby, bobule a další jídlo. To není pravda. Jedinou věcí, kterou ježci nosí na zádech, jsou listy.
Životnost ježků
Je třeba poznamenat, že v mnoha ohledech závisí délka života ježků na vnějších faktorech, které diktují jejich vlastní podmínky. Dnes se ukázalo, že ježci žijí v zajetí mnohem déle než v přírodě. Například délka života běžného (evropského) ježka v přírodě je od dvou do pěti let a v zajetí - od osmi do deseti. Velké druhy ježků mohou žít ještě déle: v přírodě od čtyř do sedmi let a v zajetí - až šestnáct let.
Co určuje jejich životnost?
Ve volné přírodě existuje mnoho faktorů, které významně snižují život těchto hmyzožravců. Například pokud obyčejný ježek nezíská určité množství tukových zásob během doby, která mu byla přidělena před hibernací, pak v zimě riskuje, že zemře hladem.
Kromě toho nezapomeňte, že samotní ježci jsou zdrojem potravy pro některé predátory. Jehly nejsou vždy schopny je chránit před takovými nepřáteli, jako jsou lišky, velké sovy, sovy, jestřábi se silnými zobáky a dlouhými drápy, kteří chtějí chytit chutného ježka. Za takových podmínek není průměrná délka života zástupce téměř jakéhokoli typu ježka větší než pět let.
Není neobvyklé, že si ježci lepí na jehly nestylované nedopalky cigaret. Vědci tomuto chování těchto zvířat stále nerozumí. Existuje však předpoklad, že tímto způsobem ježci bojují proti lesním parazitům na těle.
Existují také tragičtější případy úhynu těchto zvířat v přírodě. Vzhledem k tomu, že mnoho lesů, ve kterých žijí ježci, hraničí s dálnicí, chudá zvířata často spadají pod kola projíždějících aut.
V zajetí není ježek v zásadě nijak rozmarný, ale díky svému nočnímu životnímu stylu je velmi zranitelný vůči určitým problémům. Faktem je, že zatímco člověk spí, ježek se může plazit do nějaké malé díry nebo do úzké mezery, uvíznout tam a zemřít. Někteří jedinci mohou v návaznosti na svou zvědavost obvykle skočit z balkonu nebo z vysokého stolu. Ani to nepovede k ničemu dobrému.
Ježci jsou jedním z mála živých tvorů, kteří klidně a stabilně reagují na jed zmijí. Kromě toho jsou na ně slabé jedy, jako je chlorid rtuťnatý, arsen a opium.
Kromě toho udržování ježků doma a priori také znamená jejich veterinární vyšetření, které musí být prováděno se záviděníhodnou pravidelností. V opačném případě se životnost ježka přirozeně snižuje.