Na otázku „Jak se plazi liší od obojživelníků?“Syn prváka, který se vracel z vesnice od své babičky, důležitě řekl: „Nic. Je nepříjemné vzít do ruky ropuchy i hady. “Soudí podle prvního dojmu. Ve skutečnosti, navzdory podobnému přístupu lidí kolem nich, existuje mnoho rozdílů mezi obojživelníky a plazy.
Obojživelníci
Jedná se o obratlovce, jedny z nejstarších, které se objevily na Zemi v devonském období. Vyvinuli se z ripidistie, dravých ryb s křížovými žebry, které se vynořily z vody na pevninu. Není tolik obojživelníků, asi šest tisíc druhů, jsou rozděleni na ocasní, bez ocasu a bez nohou.
V běžném životě je nejjednodušší způsob, jak potkat žábu nebo ropuchu. A sotva někdo chtěl čelit obrovskému čínskému mloku, jehož hmotnost může dosáhnout 100 kg.
Plazi
Chladnokrevní obratlovci. Jsou ve vyšší fázi vývoje ve srovnání s obojživelníky. Jsou rozděleni do čtyř řádů: krokodýli (různé druhy aligátorů, kajmani, krokodýli), želvy, šupinatí (hadi, chameleoni, ještěrky) a zobák.
Hlavní rozdíly mezi obojživelníky a plazy
1. Vzhled potomků
Obojživelníci kladou vajíčka slepená hlenem do vody nebo vlhkých nor. Z vajec vycházejí pulci. Dýchají žábry a mají ocas. Jak stárnou, pulci ztrácejí ocas, ale získávají oční víčka, což jim umožňuje vidět jak ve vodě, tak na souši. U plazů je pouze malá část živorodá. Zbytek staví hnízda a snáší vajíčka. Potomci plazů jsou zcela nezávislí, protože rodič často opouští spojku a nevrací se k ní. Ale krokodýli se starají jak o vejce, tak o vylíhnutá mláďata.
2. Kůže
Kůže obojživelníka je hladká a vlhká. Není divu, že se jim kdysi říkalo nahé plazy. Kůže obojživelníků je doslova prostoupena žlázami, které vylučují jedovatý hlen, aby byly chráněny před účinky vnějšího prostředí a nepřátel. Někteří obojživelníci jsou neškodní a aby se ochránili před útokem, jsou nuceni napodobovat bojovou barvu jedovatých žab a ropuch. Mezi kůží a svaly obojživelníků jsou dutiny s vodnatou tekutinou.
U plazů nebo šupinatých plazů je kůže prakticky bez žláz. Je nepropustný pro kapaliny a plyny. Kůže seshora zrohovatělá a tvoří se na ní šupiny. Plazi pravidelně vylučují kůži. Někteří se staré kůže zbaví okamžitě, jiní po částech. Vzor na kůži kůlny je prakticky neviditelný a samotná kůže (plazivá) je bezbarvá.
3. Dieta
Obojživelníci se živí hmyzem, hlemýždi, červy, malými bezobratlými, hlodavci a slimáky škodlivými rostlinám. Nepohrdnou vajíčky položenými jinými obojživelníky a dokonce zasahují do svého druhu. Mořské ropuchy konzumují mrtvá zvířata a rostliny.
Mezi plazy najdete hmyzožravce i masožravce. Strava plazů zahrnuje ryby, řasy, ptáky a jejich vejce, hlodavce. Jsou známy případy útoků takového plaza, jako je komodský drak, dokonce i na děti. Někteří z plazů jsou jedovatí a před uštknutím oběti vstříknou jed do těla.
4. Očekávaná délka života
V přírodních podmínkách se obojživelníci nemohou chlubit dlouhověkostí. I když v zajetí mohou určité druhy mloků žít až půl století. Život hadů a malých ještěrek je od 2 do 20 let. Plazi jako želvy však žijí až 100-200 let. Plazi jsou tedy aksakali světa zvířat.
