Člověk je zvyklý vidět svět ve třech dimenzích a jakákoli odchylka od něj mu přináší spoustu nepříjemností. Vize zvířat, zejména potkanů, je poněkud odlišná a má své vlastní vlastnosti. Závisí na fyziologických vlastnostech, stanovišti a životním stylu.
Instrukce
Krok 1
Struktura oka u potkanů je stejná jako u všech savců: sítnice, čočky, duhovky a rohovky. Sítnice se svým složením poněkud liší. Má dva typy světelných receptorů - tyčinky a čípky. První jsou citlivé na tlumené světlo a vůbec nevnímají barvy, zatímco druhé jsou citlivé na jasné barvy a barvy vnímají.
Sítnice u potkanů má pouze 1% kužele, zatímco u lidí je obsažena v množství 5%. Proto je vnímání barev krysy mnohem slabší. Pro zvířata to však nemá velký význam, protože pro ně je mnohem důležitější vnímání jasu světla, nikoli jeho odstínů.
Krok 2
Krysy nedokážou rozlišit barvy, ale snadno rozpoznají ultrafialové světlo a dokonce i různé odstíny zeleno-modrého spektra. Funkce ultrafialového záření jim pomáhá vidět stopy zanechané svými druhy pomocí moči, rozlišovat těla zvířat, která odrážejí ultrafialovou barvu, a také dobře vidět za soumraku.
Krok 3
Zraková ostrost u potkanů je 30krát nižší než u lidí. A u albínských potkanů s červenýma očima se zhoršuje ještě dvakrát. Vize těchto hlodavců má zároveň velkou hloubku ostrosti, která určuje rozsah vzdáleností, ve kterých oko s uvolněným akomodačním svalem uvidí všechny objekty v ohnisku. U potkanů začíná hloubka ostrosti od 7 cm a pokračuje neomezeně dlouho, zatímco u lidí začíná od 2,3 metru.
Krok 4
Umístění očí po stranách hlavy snižuje binokulární vidění, ale vytváří příležitosti pro panoramatické vidění. To vám umožní pokrýt mnoho směrů okem najednou a včas odhalit hrozbu. Toto uspořádání očí je typické pro zvířata, která jsou v přírodě oběťmi.
Krok 5
K zapamatování si okolní oblasti a její polohy v ní krysy používají různé vizuální referenční body. Při orientaci mezi těsně rozmístěnými objekty dávají tato zvířata přednost použití vousů. Vize krysy se s věkem obvykle zhoršuje.
