Existuje mnoho druhů opic, které žijí na různých místech planety Země. Z čeledi opic se zvláště vyznačuje druh paviánů, který má své charakteristické vnější rysy.
Paviáni jsou pro tento druh primáti s neobvyklým prodlouženým čenichem. Díky této funkci dostali své jméno. Další charakteristickou vlastností tohoto druhu je žluto-hnědá srst. Pavián nebo žlutý pavián (latinsky Papio cynocephalus) je rod skutečných paviánů rodiny opic (Cercopithecidae). Jejich velikost těla může dosáhnout výšky 70 cm, s délkou ocasu 60 cm.
Paviáni jsou velmi obratní zvířata, navzdory své zdánlivé nemotornosti. Žlutí paviáni nikdy nežijí sami. Stádo paviánů má v průměru až 80 jedinců. V každém stádu je vždy poblíž několik dospělých mužů, samice s mláďaty.
Ze všech primátů žijících ve střední a východní Africe se paviáni pravděpodobně kříží s lidmi. Raději se usazují v stepních a horských oblastech. Je to jeden z nejvíce adaptabilních druhů primátů. Jedinou podmínkou je dostupnost vody. Při výběru míst pro přenocování jsou upřednostňována místa v blízkosti vodních ploch. Ale ani absence vodního zdroje je neděsí; v suchých časech olizují rosu z listů a vlny. Jejich strava obsahuje rostliny i malá zvířata, malé hlodavce.
V blízkosti rodinné skupiny primátů můžete vždy vidět stáda kopytníků. Díky svému bystrému cílovému zraku mohou paviáni včas odhalit hrozící nebezpečí.
Snadno tolerují, že jsou v zajetí. Rychle si zvyknou, zkrotí se a stanou se loajální k osobě. Ve starověkém Egyptě měly bohaté rodiny často oblíbené paviány.
Hlavními nepřáteli paviánů jsou gepardi a lidé. Primáti, seřazení a vyceněné zuby, mohou nebojácně odrazit dravce. Ale skrývají se před člověkem letem.